Vítám vás na svém blogu!!!Usmívající se




Sama sobě nepřítelem

24. dubna 2017 v 22:15 | já |  Téma týdne
Dobrý večer Mrkající


Když jsem přemýšlela nad tímhle tématem týdne, tak jsem to brala, jako těžký úkol. Když jsem už byla připravena, že půjdu výjimečně brzy spát, tak jsem na ten svůj život v bublině přišla.

Dlouho, jsem totiž v bublině žila, aniž jsem si to sama sobě připouštěla. Byla jsem izolovaná od ostatních, dlouho jsem žila ve svém světě, spokojena se samotou. Nikdy mi nevadilo to, že nemám moc přátel. Soustředila jsem se sama na sebe. Ráno jsem vstala, oblékla se, přežila několik hodin ve škole a pak šla do zušky, kde jsem většinou trávila kreslením hodiny a hodiny, zapomínala jsem na všechno okolo, že existuje jiná zábava, že žiji nudný život a jsem docela stereotyp. Dlouho jsem si říkala, že jsem prostě divná, že mezi ostatní nezapadám, i kdybych sebevíc chtěla, prostě něco bylo špatně. Myslela jsem si, že mě nikdo nebere. Nikdy jsem neuměla být středem pozornosti, ale ani jsem ten střed nevyhledávala, protože jsem se vždycky, jen bála, že se ztrapním. Neustále jsem se podceňovala, měla nízké sebevědomí, říkala jsem si: ,,Jsi příliš ošklivá, tlustá, hloupá, jak by se s tebou mohl jen někdo bavit." A pak se něco stalo. Bublina se přetrhla. Začalo to asi tím, že mi ta samota začínala lézt na nervy, že i já potřebuju někoho, kdo by mě vyslechl, byl mi oporou a dobrým přítelem. Jenže, co s tím? Jak si jen teď někoho, jen tak najdu? Byla jsem úplně slepá, celou dobu jsem své přátelé měla, tak blízko, ale já tomu prostě nevěnovala pozornost. Když jsem pak od svého okolí přišla na to, že mě mají vlastně rádi, že mě berou taková, jaká jsem, že jim nevadí ty mé nedokonalosti, najednou mi došlo, že můj život dostává nový směr. Začala jsem poznávat nové lidi, začala jsem si více věřit, dostala jsem se na vysněnou školu, na kterou se moc těším, narodila se mi sestra a hlavně jsem pochopila, že se musím mít ráda taková, jaká jsem, nebát se, protože už nechci prožívat ten prázdný život, být zavřená v bublině, ale otevřít se světu a žít naplno.

I vy, buďte chytří, nemarněte čas v bublině, zmáčkněte ji ve své dlani, dokud není pozdě, opusťte ji, jen tak můžete prožít šťastný život. Protože život strávený v bublině, naprosté samotě, bez lásky a přátel, je jako by jste nežili vůbec. Život je jen jeden a je jen na vás, jak ho prožijete, vyberte si, však tu správnou cestu.

Doufám, že se vám článek líbil.


Vaše AnnaLíbající


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama