Vítám vás na svém blogu!!!Usmívající se




Březen 2017

Zkouška ohněm aneb těžkosti života

28. března 2017 v 20:53 | já |  Téma týdne

Moji drazí čtenáři,

mám tu dneska pro vás svoje třetí téma týdne. Ani nevím, proč to počítám. Smějící se Téma týdne jsem vydávala vždy v pátek, protože jsem si to vždy potřebovala promyslet a tak, ale tohle téma se mi zalíbilo, už jen z důvodů, že jsem chtěla dneska napsat článek trochu tímhle směrem, tak snad to bude stát za to. Usmívající se
Pod "Zkouškou ohně" si každý z nás představí něco jiného. Já to beru za metaforu, která by se dala chápat jako životní zkouška, s kterou se každý potkáváme.
Určitě každý z vás chodil do školy anebo pořád ještě studuje. Takže určitě znáte to, když se píše nějaká těžká písemka například z předmětu, který vám nejde, tak máte strach, jak to dopadne. "Ach jo to zase bude známka, to prostě se nikdy nezvládnu naučit." A to je základní chyba. Člověk nesmí být pesimistický a vzdávat něco předem, naopak měl by si trochu věřit. Protože, když bude chtít a bude mít odhodlání, tak se toho nebude tolik bát a vážně něco proto udělá. Je důležité se aspoň trochu snažit, nikdo nezaručuje, že se to podaří, ale budete mít aspoň dobrý pocit, že jste něco proto udělali.
Ale jsou daleko těžší zkoušky jako třeba přijímací zkoušky ať na střední, tak i na vysokou nebo maturita. A všem maturantům přeji hodně štěstí. Tyhle zkoušky jsou už pro člověka důležité, protože rozhodují o jeho osudu, budoucností… A to napětí, jak to dopadne. Ten strach z toho. A mít strach je lidské. Moje vlastní zkušenost, sama vím, jak jsem byla před přijímacíma zkouškami vytřepaná a nervózní. Ta nejistota byla šílená. Kdybych měla dát radu, tak je důležité fakt se snažit zachovat klid. Ať to skončí jakkoli, to je prostě napsaný ve hvězdách. Když se to nepodaří, tak svět nekončí, pořád je jaká si naděje. Naděje umírá přece poslední a vždycky toho vašeho snu, cílu ještě můžete docílit. Možná jinou a daleko těžší cestou, ale o to víc si toho pak dokážeme vážit, když se to pak přece jen povede.
V běžným životě se, ale setkáváme i s jinou a daleko jinou zkouškou. Osoba, kterou velmi milujete, na které vám záleží, tak vás opustí. I když to mezi vámi třeba dlouho nefungovalo, skřípalo, tak jste o něj nechtěli přijít. Ty, které vážně milujeme, ty nikdy nechceme ztratit. A člověk to někdy ani nečeká. Prostě to příjde, nečekáte to, nemohli jste se na to nějak vnitřně připravit a o to víc to člověka bolí. Pořád na tu osobu myslí, chtěl by vrátit ty krásné, prožité chvíle s ním, ale to prostě nemůže. A většinou až je po všem si člověk uvědomí, jak byl pro něho důležitý. Nemusí jít o partnera, může se stát nějaká nehoda anebo váš blízký ať z rodiny nebo váš blízký přítel zemře. A s tím je už těžké se vyrovnat. A ta bolest je vážně jako, kdyby se smažil zaživa v horkých plamenech ohně. Každý pozná aspoň jednou za život ztrátu. Ztratit se dá cokoli peněženka, mobil, klíče…ale i to, co má nevyčíslitelnou hodnotu. Rodina, láska, přátelství, to se koupit, tak snadno nedá. A když bych měla vám trochu odhalit moje soukromí, tak i já jsem přišla tenhle rok o blízkou osobu. Zemřela mi prababička, kterou jsem měla velice ráda. A několik týdnu mi prostě nedocházelo, to, že už tu mezi námi není. A, když mi to došlo, bolelo to, ale navždy zůstane v mém srdíčku, ale život jde prostě dál a člověk musí se pokusit žít dál a smířit se s tím. To chce čas, trpělivost a velkou oporou vám mohou být vaši přátelé. Hlavně normálně jíst, spát a snažit se nějak fungovat. Je to nesnadná zkouška pro každého, ale zkoušky jsou právě o tom, abychom se je naučili zdolávat. A já vám držím pěsti, přeji vám k tomu hodně síly.Mrkající

" Pamatuj na to, že život je jako houpačka, jednou si dole, po druhé na hoře."



A na závěr vám chci říct jde te si za svými sny a jestli v životě potkáte osobu, kterou budute milovat, buďte šťastni za každý prožitý okamžik s ním. Protože tyhle okamžiky jsou ty nejkrsnější a to nejvzácnější, co vás v životě potká.

motivační videa:





(Info: Tento týden můžete další článek čekat až o výkendu a maximálně nejdřív v pátek, pro ty, kteří jste to nezaregistrovali, tak budu několik dní mimo domov, do komentářů mi můete dát vědět, jaký by jste si představovali námět dalšího článku. Není to proto, že bych nevěděla o čem psát, naopak v plánu toho mám hodně, ale myslím si, že by to byla výzva od vás čtenářů a taky jsem zvědavá, co by vás třeba bavilo, zajímalo či o de mně potěšilo.)

Tak zatím mějte se krásně a skládejte básně.

Čusák!!

(Tuhle hlášku, jsem měla od HOGGYHO ráda, kdo se přidá?)Usmívající se Smějící se

#3 107 míst světa, která musím vidět- závěr

25. března 2017 v 20:55 | já |  My life
No a konečně vydávám 3 a závěrečnou část 107 míst světa, které musím vidět. No řeknu vám byla to fuška a několikahodinová práce!!! Tak snad to bude stát aspoň trochu za tu práci. Nejhorší na tom byla asi to,že se mi to nechtělo vlíst do jednoho článku a já z toho tak v podstatě musela udělat 3. Protože jsem si řekla takovou práci ti to dalo, tak to přece nemůžeš zahodit. No bolí mně všecko a hlavně krk!!! Míst je opravdu 107!!!

Jiné:

1. Disneyland



2. Hollywood
3. Jurský park
Historické a památeční místa
4. Osvětim
5. Versailles

Příroda:
6. Viktoriiny Vodopády
7. Galapágy


8. Amazonie
9. Mount Everest
10. Kilimangaro
11. Annapurna
U nás doma v Čr:
12. Krkonoše

13. České Švýcarsko

A kam by jste chtěli vy?
Která část z článku sevám líbila nejvíce?
,, Poznávejme svět dokud můžeme."
Pěkný večerLíbající


Vaše Anna

#2 107 míst světa, která musím vidět- Afrika, Austrálie,Amerika

25. března 2017 v 20:44 | já |  My life

Tohle je druhá část článku 107 míst, které musím vidět než umřu. V tomhle článku se dočtete o místech k vidění v Africe, Austrálie, Americe a ostrovech. Tak snad i tahle část vás zaujme. Mrkající



V Africe:


1. Kahira


2. Ghana


3. Guinea
4. Keňa
5. Líbye
6. Mali
7. Malawi
8. Maroko
9. Uganda
10. Tunisko


11. Tanzanie
12. Bostwana

V Austrálii:

13. Sydney



14. Perth

V Americe:

15. Washington



16. New York


17. Los Angeles

18. Brazílie



19. Buenos Aires
20. Miami


21. Atlanta
22. Chicago
23. Las Vegas
24. Seatlle
25. San Francisco
26. San Diego
27. Florida
28. Kalifornie
29. Ohio
30. Georgie
31. Mexico
32. Vancouver
33. Chile
34. Ekvádor
35. Venezuela

Ostrovy:

36. Rhodos



37. Madagaskar
38. Havaj
39. Karibské ostrovy
40. Korfu
41. Borneo
42. Bahami
43. Irsko
44. Sokotra
45. Paleu

46. Fidži


Tak doufám, že se vám libila i druhá část líbila a těšit se můžete na závěrečnou část, která bude zaměřená na přírodu a vyjímečná místa. Usmívající se




#1 107 míst světa, která musím vidět-Evropa, Asie

25. března 2017 v 20:16 | já
Ahojte lidičky!!!

Zamýšlela jsem se nad tím, jaká místa bych jednou chtěla navštívit. Já osobně bych chtěla hodně cestovat i přesto, že nejsem jazykový talent. Myslím si, že člověk by měl život pořádně prožít. A na světě je plno míst, který stojí k vidění a já bych chtěla poznávat svět. Vidět nové místa a poznávat kulturu jiných lidí.No a v tomhle článku jsem vám sepsala všechna místa, která prostě musím vidět. Ano i když vím, že by to stálo asi majlant, tak i přesto se toho snu nevzdávám. Člověk poku´d opravdu něco chce, by se neměl na nic ohlížet.Mrkající

Článek má celkem 3 části.




V Evropě:

1. Paříž


2. Amiens


3. Marseille


4. Londýn


5. Bath
6. Oxford
7. Manchester
8. York
9. Cambridge
10. Řím
11. Miláno
12. Benátky
13. Florencie


14. Athény
15. Budapešť
16. Skotsko
17. Bratislava
18. Budapešť
19. Stokholm
20. Kypr
21. Barcelona

22. Island


23. Split
24. Instanbul
25. Ankara
26. Verona
27. Pisa
28. Pompeje
29. Caorle
30. Berlín
31. Drážďany
32. Mnichov
33. Varšava
34. Krakov
35. Gdaňsk
36. Lodž

V Asii:

37. Bangladéš
38. Peking
39. Manila


40. Díllí
41. Jeruzalém
42. Japonsko
43. Saudská Arábie
44. Srí Lanka


45. Thajsko


46. Spojené arabské emiráty
47. Dubaj
48. Yokohama




Tak doufám, že se vám první část libila!!!

Tragický život Nataši Gollové

25. března 2017 v 13:56 | já |  Zajimavé osobnosti

Neuběhlo pár minut a já mám pro vás hotový článek na Natašu Gollovou. To jsem, to ale blesk, že? Smějící se Ne oba dva články jsem psala celé dopoledne a snažila jsem se, to napsat co nejlépe, tak snad se něco o životě Nataši dozvíte. Mrkající


Nataša Gollová




Přiznám se o Nataši Gollové jsem nikdy moc nevěděla a vlastně na rozdíl od Baarové či Mandlové jsem o ní neslyšela. Její jméno jsem zaregistrovala až letos, kdy jsem se učila na filmovou na přijímačky, ale podle mojí babičky, to byla skvělá herečka také s velmi těžkým osudem.
Nataša Gollová se narodila 27. února roku 1912. Dostala jméno podle hlavní hrdinky Tolstého románu Vojna a mír. Příjmení Gollová převzala od svého dědečka Jaroslava Golla uznávaného českého historika, který působil na pražské univerzitě.
Na konzervatoři studovala spolu s Baarovou. Byla to jedna z nejvíce nejinteligentnějších a nejvzdělanějších hereček své éry. Studovala na zahraničních školách, zapsala se na filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Kde je i můj sen, se tam dostat!!
Nataša si uměla jít pevně za svým snem. Nejvíc ji proslavila role Mařky ve filmu Krisián, kde si zahrála s idolem Oldřichem Novotným.
Musím říct, že na rozdíl od Lídy a Adiny, tak Nataša neměla takové milostné avantýry a přesto se stala obětí války. Jeden z důvodů byl ten, že musela níst břemeno za svého otce a jeho politiku, který byl člen Národního sjednocení, zemřel dva roky před válkou a za své činy nebyl potrestán, vina tedy padla na Gollovou.
Co herečce přidalo další problémy, byla její bezvýznamná role v Berlíně, musela hrát od německým znějícím jménem Nataša Goll.
Nataša navázala vztah s Willym Söhnelem, který měl, ale německý původ. Takže i ona doplatila na svůj milostný vtah k muži, jehož jedinou chybou byl jeho původ.
Dozvěděla jsem se o ní, že ještě před válkou vypomáhala jako ošetřovatelka v terezínském ghettu. Kde se nakazila skvrnitým tyfem a dlouho bojovala o život. Jde vidět, že to bya velmi odvážná a temperamentní žena.
Po válce potom hledala dlouho v Praze uplatnění. Zamířila spolu se svým budoucím mužem, režisérem Karlem Konstantinem do Českých Budějovic. V roce 1951 se na zapomenutou herečku přece jen usmálo štěstí. Jan Werich s Martinem Fričem se rozhodli vyhaslou hvězdu Nataši Gollové znovu pozvednout na výsluní. To se jim podařilo ve filmech Císařův pekař, Pekařův císař. Díky tomuto úspěchu získala angažmá ve Werichově Divadle satiry a vrátila se zpět do Prahy. Její manžel, ale náhle zemřel.
A téhle herečce se stal její zkázou alkohol.
Zemřela 29. Října roku roku 1988.

Nataša Gollová na obálce časopisu



Tak doufám, že se vám i tenhle článek bude líbit.Překvapený
Jaká podle vás byla nejlepší: Gollová, Mandlová nebo Baarová? Máte taky rádi také prvorepublikové osobnosti a film? Pokud by jste chtěli další podobné články, tak dejte vědět. Napadl mě, že bych mohla napsat článek na Vlastu Buriana.Usmívající se


Baarová vs Mandlová

25. března 2017 v 13:26 | já |  Zajimavé osobnosti
Ahojte čtenářky/ čtenářky!!Mrkající

Dneska jsem pro vás napsala velmi poučný a zajimavý článek osudy prvorepublikových hereček. Usmívající se


#1 Lída Baarová






Lída Baarová je jedna s nejvíc podivuhodnějších osobnosti, které znám. Krása a láska se jí stala zkázou, na kterou ovšem vysoce doplatila velmi tvrdým trestem.
Lída Baarová se narodila 7. Září roku 1914. Její původní jméno bylo Ludmila Babková. Takže bylo jasné, že se tohle jméno není pro herečku nejvhodnější. Zvolila si proto pseudonym Lída Baarová po příteli svého otce spisovateli Jindřichovi Šimonovi Baarovi.
Její kariéra začala již, když studovala konzervatoř. Vyhlídl si jí režisér Krněnský a obsadil jí do snímku Kariéra Pavla Čamrdy.(1931) Lídě bylo tehdy pouhých sedmnáct let!!! Avšak její krása, šarm a znalosti jazyku všechny upoutali. Lída uměla německy, anglicky, španělsky a italsky. Po několika menších rolích v dnes již zapomenutých filmech si v r. 1932 konečně "střihla" hlavní a dokonce dvojroli v úspěšné komedii Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, kde jí partnerem byl slavný Vlasta Burian a režisérem neméně slavný Karel Lamač.
Tehdy to byl doslova "zlatý věk" Baarové. Točila několik filmů ročně - Funebrák (1932), Madla z cihelny (1933), Její lékař (1933), Grandhotel Nevada (1934), Dokud máš maminku (1934), poznala filmového mecenáše Miloše Havla (strýce Václava Havla), byla představena režisérům zvučných jmen - Vladimíru Slavínskému, Maci Fričovi nebo Janu Svitákovi a s Karlem Lamačem a posléze Karlem Antonem se na kratší čas i citově sblížila.
Baarová upoutala svoji pozornost nejen na domácí scéně, ale hlavněi v zahraničí. Bylo ji pouhých jednadvacet let a dostala nabídku od společnosti UFA v Berlíně. Tahle nabídka se jí, avšak stala osudnou. V Německu ztvárnila její jeden z nejznámnějších snímků film Barkarola (1935). Baarová v něm po boku českého milovníka Rolfa Wanky ztvárnila nejkrásnější ženu historických Benátek. Díky tomuhle filmu okouzlila hned dva její osudné muže najednou a to ministra propagandy "Kulhavého Goebbelse" a Gustava Fröhlicha. Je, ale důležité vědět, že v té době se již Německo chystalo na válku a zemi ovládal Hitler.
Film byl, ale jaký si únik od reality a politiky a Baarová šla z filmu do filmu.

Muž přes palubu (1935)
Komediantská princezna
Švadlenka (1936)
Lidé na kře
Panenství (1937)

Osobní život Baarové

Do Lídy se zamiloval dokonce český komik Vlasta Burian, další muž Karel Lamač a Baarová na vzpomínku na něj řekla:
"Byla jsem tehdy ještě dívka, sotva osmnáct, a on to s takovými mláďaty uměl - ale hezky! Pozval mě na večeři k sobě na Smíchov, měl velký krásný byt, a tam k tomu došlo, ani nevím jak..."
. A První její osudný muž byl Gustav Frohlich. Baarová do něj již byla zamilovaná dlouho a když se s ním v Německu potkala byl to dlouholetý její partner. Gustav byl, ale ženatý a to vztahu dávalo největší trhliny a bohužel Lída otěhotněla, ale potratila a už nemohla mít děti.



Nebezpečnou známostí se pro ní stal Adolf Hitler, který se do ní také zakoukal a v dokumentu krása zkázou dala Baarová najevo: " Mohlo býti hůř místo Goebbelse to mohl být Hitler."


A právě Goebbels se Baarové stál nejvíce osudným. Co Lídě chybělo? Měla slávu, bohatství a nic jí nemohlo chybět, přesto však propadla kouzlu ďábla. Goebbels byl sice kulhavý a patrně i ošklivý, ale co uměl geniálně bylo získávat si lidi, publikum a pozornost, takže není divu, že právě tenhle muž byl jeden z nejmocnějších v říši. Goebbels byl do Lídy taky zamilovaný, ale co jejich lásku překazilo, byla manželka Goebbelse Magda, která Lídu nemohla vystát a stěžovala si dokonce Hitlerovi, Goebbels i přesto, že byl ochotný se kvůli Lídě rozvést, ale povinnost říše je prostě důležitější. A to znamenalo konec Baarové. V Německu měla zakázané hrát, hlídalo jí gestapo a nemohla upustit říši. Baarové se však podařilo vrátit do Čech i přesto, že bylo jasné, že si tím tak , tak stihla zachránit život.



Co je důležité poznamenat je, že Lída dostala dokonce nabýdku do Hollywoodu, tu ale odmítla, což byla, také osudová chyba Baarové. Mně kdyby někdo nabídl práci v Hollywoodu, tak bych neotálela!!!
Třicetileté herečce veřejnost i branná moc nikdy neodpustily její známost s Goebbelsem a třebaže vyšetřovatelé po válce museli konstatovat, že Lída Baarová nikdy nikoho neudala (na rozdíl od mnoha jejích hereckých kolegů a kolegyň), vymstil se její vztah s německým ministrem nejen jí, ale především blízké rodině. Láska je prostě někdy slepá, ale podstatné je, že jejich vztah se odehrál, ještě než začala válka.
Velké pády přichází po roce 1945.
Na podzim byla Lída vyslýchaná. Její otec v důsledku tuberkulózy přišel o nohu a její matka, která byla rovněž vyslýchaná, zemřela při výslechu na infarkt. A to si Lída myslela, že už nic horšího se jí stát nemůže, ale stalo.
Její mladší sestra Zorka Janů, nadaná, ale i nervově labilní herečka, nevydržela psychický teror, jízlivé poznámky některých kolegů a následný vyhazov z divadla a koncem března r. 1946 spáchala sebevraždu skokem z okna jejich vily na Hanspaulce- bylo jí necelých dvacet pět let...


Zorka Janů



Po roce věznění, jí byla uvedena milost a byla propuštěna. Vzala si Jana Kopckýho. A až do své smrti byla v pohraničí. Zemřela 27. Října roku 2000. Rok předtím než jsem se narodila já.
Byl osud téhle herečky zasloužený nebo příliš tvrdý? Je to sporné, ale patřila k nejvíce nadaným a nejkrásnějším herečkám tehdejší doby.



K velkým rivalkám Lídy Baarové patřila herečka Adina Mandlová. Ne nadarmo se říká: " Baarová má oči Mandlové a Mandlová má oči Baarové."

#2 Adina Mandlová



Adina Mandlová byla jedna z největších hvězd českého plátna.
Adina se narodila 28.1. 1910 v Mladé Boleslavy. Své jméno dostalo, proto protože byla předurčená budoucnosti. Adina Mandlová hodně visela na svém otci, který se staral o její výchovu a blaho. Otec jí, ale zemřel velmi brzo, když Mandlová měla pouhých osm let.
Její sen stát se herečkou měla již od dětství. Upozornila na sebe ve filmu Život je pes a tehdy začala dostávat řadu nabídek pro film.
Hrála ve filmech:
Kristián - Zuzana
Přítelkyně pana ministra - Julie
Diagnosa X - Helena
Mazlíček - Marcela
Nezlobte dědečka - Liduška
Ať žije nebožtík - Alice
Švadlenka - Mici
Velbloud uchem jehly - Nina
Děvčata nedejte se - Vlasta
Důvod k rozvodu - Helena

Adina Mandlová měla také velmi bouřlivý osobní život. Spekuluje se o tom, že byla zneužívaná svým otčínem, to se, ale neprokázalo. První herecký pokus Mandlové byl katastrofální. Ve filmu Diagnóza X byla vysloveně špatná a uvědomovala si to. "Jako herečka jsem byla ubožák," řekla sama o sobě kriticky. Měla ale štěstí - přimluvil se za ni její budoucí přítel a milenec Hugo Haas. A ten z ní pak opravdu herecké eso udělal. Skandál se stal, když jednou při projížďce autem, které řídila kamarádka Berta, srazili penzistu, ten na místě zemřel a Adina v očích publika poklesla, přesto že auto neřídila ona.
Její první manžel byl malíř Zdeněk Trůma. Ten, ale spáchal sebevraždu, protože nedokázal snécst rušný život Mandlové a její vážnou známost herce Šmeralem. S kterým také otěhotněla. Ten byl, ale odveden do koncentračního tábora, protože jeho manželka byla židovka a Adina ten stres absolutně nezvládla a potratila.
Proslula taky pomluvami o tom, že si začala s říšským protektorem K. H. Frankem. Po válce byla zavřená za kolaboraci a Adina na rozdíl od Baarové donášela na své kolegy.
Adina nakonec odešla nadobro s Československa a emigrovala do Anglie, později na Maltu a nakonec do Kanady, kde žila s homosexuálem Benem Pearsonem. Do své vlasti se vrátila již pouze dvakrát.
Zemřela: 16. 6. Roku 1991 v Příbrami.
Adina byla během své filmové kariéry asi nejpopulárnější a nejobsazovanější herečkou.

Adina ve filmu Harmonika



Tak to je celý článek na osudy prvorepublikových hereček. Doufám, že jste se dozvěděli aspoň něco zajímavého a, že se článek aspoň trochu libil. K prvorepublikovým herečkámm s tragickým koncem patří i Nataša Gollová, ale pro délu článku jsem se rozhodla, že na ni napíší článek zvlášť.
A Dneska nejspíš ještě napíši ještě pár článků, které mám v plánu vydat nejspíše večer nebo zítra.

Přeji vám krásnou jarní sobotu.Mrkající





Hrdinové dnešní doby

24. března 2017 v 17:52 | já |  Téma týdne



Milí čtenáři/čtenářky dneska jsem napsala svoje druhé téma týdne, zamýšlela jsem se nad tím, kdo vlastně hrdina je a jaký jsou hrdinové dnešní doby a i na tohle téma mě bavilo psát. Tak doufám, že se vám článek bude aspoň trochu líbit.Usmívající se

Když se řekne slovo hrdina, představím si někoho, kdo je statečný, odvážný, umí se obětovat i tím, že riskuje klidně i svůj život, je ochotný pomáhat a člověk ho prostě pro něco obdivuje.
Určitě každý z nás slyšel někdy o superhrdinovi. Superhrdina je fiktivně vymyšlená bytost, která je předlohou filmu, literatury i komiksu. Možná znáte Supermana, Batmana, Spidermana, Ironmana nebo Avengers a další. A co superhrdiny spojuje? Mají výjimečné schopnosti, dvojí identitu a můžou mít i své slabé místo, ostatně to máme všichni i superhrdinové.
No a jaký jsou hrdinové dnešní doby?
Hrdiny máme všude kolem nás a nemusí to být zrovna lidé, kteří by měli nadpřirozené schopnosti jako, aby uměli létat, číst myšlenky, ovládat živly, číst budoucnost… Jsou to obyčejní lidé. Za hrdiny můžeme považovat: svoje rodiče, babičku, dědu, kamaráda, kteří nám neustále pomáhají a stojí při nás. Hrdinou může být třeba i oblíbená osobnost, zpěvák…
Můj hrdina je: Nicholas Winton, který zachránil během druhé světové války mnoha židovských děti s okupovaného Československa,můj pradědeček Miloš Ešner, který během druhé světové války byl v malé pevnosti Terezín jako politický vězeň a s jeho dvěma kamarády se mu podařilo utéct a zachránil si tím život a v podstatě díky tomu jsem právě já, moji sourozenci, mamka na světě a za hrdiny také považuju hasiče a záchranáře, protože ti denně riskují a zachraňují životy mnohým z nás.
A hrdinou se může stát každý z nás. Stačí, když pomůžeme někdy druhým, když potřebují, neudělá to radost jen jim, ale i nám. A když nás v životě potkají těžké chvíle, situace naučme se je zvládat i přesto, že to není lehké a myslíme si, že to nejde, ale jde, když opravdu člověk chce, zvládne cokoli. Překonávejme svůj strach a sami sebe. Nedovolme, aby nás strach vyřadil ze hry. Mrkající

" Udělat věc, které se bojíme je první cesta k úspěchu."









#články, #grafikablogu, #novinky, #jaro

23. března 2017 v 19:34 | já |  Na minutku s Aňou
Ahojte!!!Usmívající se

Vítejte v mé nové rubrice na minutku s Aňou!!! Tenhe nápad mě inspiroval od youtuberek. V téhle rubrice budeme probírat různá témata a taky co je u mně nového, co mě čeká, co se událo a podobně. Tady se vždycky můžete vyjádřit a psát mi názory k jednotlivým věcem Mrkající

#1články

Určitě jste si mohli tento týden všimnout, že jsem nevydala přes tento týden žádný článek. Nebylo to proto, že bych se na blog úplně vykašlala. Jen tento týden jsem toho měla ve škole celkem hodně. Protože teďka je před přijímačkama, tak na nás učitelé hodně drilujou, samé písemky, úkoly, prezentace, skrátka člověk se musí učit z hodinu na hodinu, i když mu třeba ty předměty nedělali nikdy problém. Však to možná znáte. Zbývají tři měsíce do konce školního roku a já se už nemužu dočkat prázdnin. Kdo se na ně též těší? Taky se těším na to, ze základky vypadnu a budu velká holka Úžasný Ne to zas ne, ale už se skrátka těším na nové prostředí, jak poznám nové lidi, nebudu muset zírat do stejných stěn a hlavně, že se osamostatním a budu dělat, to co mě baví, podle mně je důležité si zvolit školu takovou, jaká vás bude bavit. Ale, i když se to třeba teď nezdá, vím, že na základku budu vzpomínat ráda. Vpomínáte i vy na to, jak jste navštěvovali základní školu, na vaše učitelé a spolužáky?

Takže určitě se můžete těšit na nové a ještě zajíamvější články, protože psaní a správa blogu mně začala velmi bavit a v plánu mám několik článků, co chci napsat.

Zítra jelikož je pátek a začíná víkend vyjde článku hned několik, abych dohnala to, co jsem za týden zameškala Smějící se A TakY můžete se těšit na článek téma týdne, protože zadání je velice dobré.

#2grafikablogu

Myslím si, že je velmi důležité, jak stránka vypadá. A jelikož blog mám dva týdny, tak moje grafika je nic moc, za to se vážně omlouvám. Prostě obdivuji některé vaš blogy, jak jsou přehledné a na pohled je to radost závidět, mnozí sis tím fakt dáváte prácí a dokážete si s tím pohrát. No a i já bych se to chtěla naučit, dělat si svoje ikonky a tak, i když nemám tušení, jak se to dělá Plačící Chtěla jsem se tedy s vámi poradit, jaké vy třeba používáte programy, co by jste mi jako amatérovi poradili, či, kdo by mi byl ochotný s tím pomoct nebo za, co by mi to udělal. Prosím poraďte!!!Nevinný Budu vám vážně moc vděčná Usmívající se

#3Frýšták

Vlastně příští týden jedu na takový výlet ze třídou do Frýštáku. Já vím není to torno, žádná Miami, Paříž a nic podobného a obdobného. Spát budeme v chatě. Jak já zbožńuji ty spacáky. A budeme mít svůj program a tyhle výlety ze třídou jsou vždycky fajn, protože sjte spolu i mimo školní prostředí, bavíte se spolu jinak a i se víc zblížíte než, když sedíte ve školních lavicích. Sice envím, jakto ve Frýštáku vypadá, nikdy jsem tam nebyla, ale těším se tam. Byli jste tam někdy nebo víte, jak to tam vypadá? Jde vidět, že i když si mylsím, jak je naše země malá tak plno měst a míst jsem ještě neviděla. Takže určitě se můžete těšit na fotky a taky vám napišu jaký o tam bylo, co jsem tam zažila a podobně. MrkajícíS vyplazeným jazykem

#4Výstava

Co je u mně dalšího nového je, že teraz pracuji na obrazu, který bych měla případně v kavárně, ale jelikož jsem se o tom dozvěděla celkem pozdě a mám na to týden a jedu právě do Fryštáku, tak nevím jak to stihnu Nerozhodný Přes výkend si budu muset trochu máknout. Jde o lynorit, což je poměrně náročná výtvarná technika, ale stoprocentně se objeví na výstavě absolvenských prací v květnu, kde budu mít moji výtvarnou tvorbu během několika let ať malby, portréty, kresby, zátiší, grafiky, pastely a další.... A potom až se to bude blížit a budu mít i oficiální pozvánku, tak vás určitě srdečně ráda pozvu. Usmívající se Kreslím již hodně dlouho a umění je v podstatě celý můj život ale blíž se již dočtete v nových článcích.

Tady máte ukázku právě rozdělaný lynorit, upozorňuju žádný extra talentovaný a profesinální malíř zase nejsem. Kreslím protože mě to prostě baví :) A pořád se mám co učit. Kdybyste chtěli pak vidět až to bude celé hotové a vitištěn dejte vědět :)


#5Intr

No a protože si zařizuji intr, tak by mě celkem zajímalo, jak to na intru takovém vypadá, jaký máte s intrem zkušenost, jestli jste na intru či byli a jak se vám tam třeba líbí nebo jestli je lepší třeba dojíždět... a podobně.. určitě pište Usmívající se

#6Jaro

Konečně je jaro a svítí sluníčko!!! Máte s příchodu jara takovou radost? Jaro je podle mně jedno z nejrásnějších ročních období. Souhlasíte? Mám ráda, jak všechno kvete, roste a voní. A přeji vám krásné jarní období Líbající







Příjemný večer všem Usmívající se

Jakým českým herečkám bych dala Oscara

19. března 2017 v 15:35 | já |  Zajimavé osobnosti

Milí čtenářky/ čtenáři chci vám poděkovat za to, že čtete moje články,tenhle blog mám teprve týden a vůbec jsem nečekala, že by někdo zrovna mohl číst moje články, psaní mě velmi baí a ráda se o om s váma podílím a některé povzbudivé komentáře od vás mi dělaji vážně radost!!!!Usmívající se

Dneska jsem se zamýšlela nad tím, že máme na české scéně výborné herce a herečky. Známe je všechny a někteří mají obrovský talent a zasloužili by si i Oscara a jakým osobnostem bych je dala? Na to se mužete podívat, zde v článku. Usmívající se

#herečky

#1 Libuše Šafránková


Narodila se 7.6. roku 1953 v Brně a je to jedna s nejlepších českých hereček vůbec!!
Již v mládí a za studií konzervatoře hrála v několika filmech


Babička (1971, kde hrála Barunku)


Tak a nejlepší česká pohádka, kterou vidělo každé dítě a dávají ji každé Vánoce je Tři oříšky pro popelku z roku 1973, kde Šafeánková hrála popelku


Dále hrála: Princ a Večernice, Třetí princ, Brácha má prima bráchu, Jak utopit dr. Mráčka, Micimutr, Vrchni, prchni, Malá mořská víla, Slavnosti Sněženek, Četnické humoresky a další,,,,

#2 Ivana Chýlková


Narodila se 27.9. roku 1963.
Dětství prožívala ve Frýdku-Místku. Po studijích na ostravské konzervatoři přešla na DAMU. Během studií začala hrát ve filmu a TV.

Zahrála si ve filmech: Přítelkyně z domů smutku, Sedmero krkavců, O zvířatech a lidech, Život na zámku, Hop nebo Trop, Tři bratři, gympl, kriminálka anděl, a další....



#3 Jitka Schneiderová


Jitka je velmi krásná herečka. Narodila se 23.3.1973 ve Znojmě. Můžete jí znát z : Jak se krotí krokodýli, Jezerní královna, Sanitka, Samotáři, kouzla králů, Přešlapy, Přístav, Pojišťovna štěstí...


#4 Hana Vagnerová


Narodila se 21.2.1983 a na to, že jí je 34 let je skvělá herečka.
Hrála ve filmecha seriálech: Lída Baarová, Horákovi, Redakce, Vyprávěj, Láska Rohatá, kriminálka anděl, Atenát, miluju tě modře, Já mattoni a objevila se v klipu od Kryštova.



#5 Simona Stašová



Simona Stašová se narodila 19.3.1955 a je to dcera Jiřina Bohdalové a je to jedna z nejlepšíc čekých hereček.
Studovala hudebně dramatický obor na konzervatoři a přešla na Damu. Hrála v: Pelíšky, Lída Baarová, četnické humoreksy, vraždyv kruhu, Román pro ženy, Deš´tová víla, Můj vysvlečenej deník...

#6 Aňa Geislerová



Narodila se 17. 4. roku 1976 a tuhle herečku mám velmi ráda. Nejradší mám filmy, kde hrála: Requiem pro panenku (doporučuju, je to podle skutečnosti a točil se v mém okolí, Princezna Fantahgiro, Kytice, Želary, Anděl páně, Anthropoid, Polednice.

#7 Krystýna leichtová



Krystýna má 31 let, ale na to jak je mladá je to skvělá herečka, známe j itřeba z role Desy Hájkové z gymplu s ručením omezeným s Comebacku, kde hrála Ivu Pacákovou, v účastnicích zájezdu hrála Desinu a hrála také v Bastardech.


#8 Zuzana Bydžovská


Narodila se 10. 10. roku 1961
Známá s Gymplu s ručením omezeným, Sedmero Krkavců, Lidice, Gympl, Kdyby byly ryby....

#9 Dana Morávková


Herečka se narodila 29.7.1971 v Písku. 1989-1993 studovala herectví na pražském DAMU a hned poté choreografii na HAMU. Jako mladá hrála například v pohádkách a filmech:O podezíravém králi, Arabela se vrací, Z pekla štěstí, Princezna Husopaska, Náhrdelník, Kameňák, Libáš jako Bůh a známá je ze seriálu: Temný kraj, Kdo to ví, Ordinace z růžové zahrady.

#10 Jaroslava Kretschmerová




Česká herečka, dlouholetá členka divadla Studio Ypsilon. Pochází z umělecké rodiny, její babička působila v Národním divadle, matka byla operní pěvkyně a otec byl členem Hudebního divadla v Karlíně. Po absolutoriu pražské DAMU, kde studovala v ročníku profesora Miloše Nedbala, se v roce 1978 stala členkou divadla Studia Ypsilon, kde působí dodnes a kde hrála ve většině inscenací.
Já si jí oblíbila s komedie od Trošky Slunce seno, kde hrála Evičku


a nebo nadarmo se říká Dorota Máchalová

#11 Anna Polívková


Anna Polívková je dcerou legedárního komika a herce Bolka Polívky a Anna patří k velkým talentům, já jí osobně jako herečku mám velmi ráda.
A proslavil jí film účastníci zájezdu

#12 Andrea Kerestešová


Andrea je sice slovenka, ale na české scéně má významnou roli, hrála například v Rafťácích, sv seriálu Vyprávěj a poslední dobou hraje Mariku v Ordinaci růžové zahradě, je mladá, andaná a velmi krásná herečka.


# 13 Vilma Cibulková


Narodila se 26. 3. 1963 a na tehle herečce se mi líbí, že má výraz a silnou osobnost. Hrála ve filmech: Pramen života(doporučuju těm, co jsou milovnící historie-úžastný film, Dva lidi v zoo, Učitel tance, hrála v seriálu Ulice, Samota, Pupendo, Řachanda...



#14 Veronika Žilková


Pochází z umělecké rodiny, její otec hudebník Václav Žilka je známý popagátor hry na flétnu mezi dětmi a mládeží.
A nejlepší herecké výkony převedla ve filmech: Babovřesky, Zapomenuté světlo, Dvanáct měsíčků a hrála v seriálech: Vyprávěj a Cukrárna.



#14 Lenka Vlasáková


Lenka Vlasáková se narodila 27.4.1972 a je známá z filmu: Ženy v pokušení a dále taky hrála ve filmech Lída Baarová, Jak básnici neztácejí nadějí, Tajnosti, Lea nebo v seriálu Ulice.


#15 Hana Ševčíková


Vystudovala střední pedagogickou školu a DAMU v Praze. Od roku 1990 hostovala v Národním divadle, od roku 1992 je zde ve stálém angažmá.

Aco bych to byla osobu, kdybych jsem nedala Jiřinu Bohdalovou, protože ta je legendou české scény.



Jaká je podle vás ta nejlepší česká herečka a, kterou máte nejradši?Usmívající se




Vzpomínka na jídlovou bitvu

18. března 2017 v 22:15 | já |  My life
Ahojte!!!




Dneska jsem se svou nejlepší kamarádkou zavzpomínala na den 26. července, kdy jsme prožili spolu jeden z nejlepších zážitků. A protože jsme se obě tomu smáli, protože tohle se každému jen tak nestává, tak jsem si řekla, že se vám o ten zážitek s vámi podělím.Smějící se

26. červenec

Zpočátku byl normální, krásný letní den. (Už se taky nemůžete dočkat léta?)
S kamarádkou jsme měli jít na kromfest, ale, co se nestalo, zapomněla jsem si doma peněženku s lístkem. A jelikož nejsem z Kroměříže, domů jsem se, tak snadno vrátit nemohla. Ale jelikož bylo krásné počasí, šli jsme spolu do podzámky a cestou jsme si koupily jídlo, oběd, dezert a brambůrky a já k tomu vychlazené latté. Kamarádka mě přemlouvala, jestli se nesvezeme turistickým vláčkem no a protože mi to nepřišel jako špatný nápad, tak jsme si zaplatili jednu jízdu a nasedli si. Cestou nám k tomu hráli písničky Zdeňka Svěráka. No návrat do dětských let.
Pak jsme si vysedli a šli si sednout na lavičku, abychom tedy s kamarádkou pojedli. Kamarádka zrovna měla otevřený sáček z bramburkami, no a jen tak asi z nudy, po mě je začala házet. No a já po ní hodila zrovna to, co jsem měla v ruce a tím byl zákusek. Takže začala jídlová bitva. A jak se dalo čekat, vypadali jsme, jako naprostá čuňata. A tak jsme mezi lidi nemohli. Museli jsme se nějakým způsobem umýt. Protože kousek byl malý potok, zvolili jsme, že se opláchneme tam. Logika houpajícího koně. Já měla na sobě černé baleríny, tak kamarádka navrhla, ať tam vlezu a naberu do flašky vodu. Držela mě, ale stejně jsem se zabořila do bahna. Pak jsme se teda opláchli a vypadalo, to, že jsme už čisté. Jak jsme šli, jedna z nás řekla: "Já tu cítím krávy." A pak nám došlo, že ty krávy, co tak smrdí, jsme my.
Šli jsme si do bufetu na kofolu a sedli jsme si na lavičky s tím, že už snad vše bude v pohodě. Jenže zrovna kolem letěla vosa. Kamarádka vosy nesnáší, tak jí začala ohánět. No, ale, jak jí chtěla ohnat, místo aby ohnala vosu, na sebe převrhla celý kelímek s kofolou. Co už bylo fakt za moc. No, ale pak jsme přišli na to, že jsou v podzámce záchody, takže jsme se šli znovu umýt, ale chápete to, to nám došlo až potom, kdybychom byli inteligentní, tak by jsme, nemuseli do žádného rybníka ani lozit.Smějící se

Ten den jsme si obě dvě užili a jen tak na něj nezapomeneme.

Máte taky nějaké svoje nejlepší, zábavné příhody se svojí kamarádkou na, které rádi vzpomínáte?



Všem přeji: Usmívající se


#10 část2 Nejoblíbenější filmy

18. března 2017 v 20:52 | já |  filmy


Tak a mám tu pro vás 2. část mých nejolíbenějších filmů. Doufám, že se bude líbit!!!


6.Dítě Bridget Jones.

Ten film nemá chybu a pobaví prostě každýho!!!

Film je z roku 2016. Režie se ujala Sharon Maguire a scénáře Helen Fielding, Dan Mazer a Emma Thompson. Je to třetí film z filmové série o Bridget Jonesové, . Viděla jsem všechny tři, ale tenhle poslední je za mě nejlepší. Film byl do kin byl oficiálně uveden 5. října 2016. Film získal pozitivní kritiku a vydělal přes 207 milionů dolarů.



7. Brooklyn

Film získal nominace na Oscara v kategoriích nejlepší film, nejlepší herečka a nejlepší adaptovaný scénář.
Ntenhle film jsem v kině nebyla, viděla jsem ho jednou večer, když jsem se nudila, ale jakmile film končil jsem brečela. Já vím, že je to asi směšné s tím, jak u filmu brečím, ale já prostě za to nemůžu.Taky brečíte u filmů nebo jsem jediná? Velmi romantickýfilm a hlavně mě potěšil ten šťastný konec!!!



8. Piráti z karebiku


Piráti z Karibiku je série dobrodružných filmů. První tři díly, tedy první triologii režíroval Gore Verbinski a tuhle sérii mám nejradši, další díly jsem již neviděla. A hrají tam nejlepší herci jako Johny Deep, má oblíbená Keira Knightley a Orlando Bloom.




A nejradši mám scénu::



9. Alenka v říši divů
Já prostě svět Alenky v říši divů miluju.
A nejví se mně líbí ta hlavní myšlenka, že člověk by měl věřit i splnění nemožného. Kromně Alenky, Mám ráda postavu Kloboučníka a srdcovou královnnu( johny deep) viděla jsem i Alenka v říši divů za zrcadlem, který mě se líbil osobně víc asi v tom, že si dokázali Srdcová a Bílá královna odpustit.




10. Co ty jsi za číslo

Romantická komedie je z roku 2011, tenhle film je příjemný a člověka pobaví.



Znáte některý? A jaký je váš ten oblíbený film?

Tyhle filmy všem vřele doporučuji.Usmívající se


#10 část1 Nejoblíbenější filmy

18. března 2017 v 20:37 | já |  filmy
Ahojda všichni!!!!Usmívající se
Venku prší a já mám pro vás dneska druhý článek!!!


Divačky a diváci filmu vítejte v mé nové rubrice filmy!!



V téhle rubrice se budete moc dočíst o mých nejoblíbenějších filmech, nových filmech, filmové recenze, historie filmu a prvorepublikové filmy a taky vás vemu do zákulisí, jak vlastně probíhá práce pro film. V září jdu na filmovou školu a myslím si, že ať už pro ty, kteří by taky se chtěli i filmu věnovat, to muže být zajímavé, ale i pro čtenáře celkově. Takže se máte na co těšit!!! Doufám...Smějící se

Já mám filmy velmi ráda, dávám přednost hraným filmům a mám nejradši asi historické, romantické, ale i sci-fi.





Takže mých 10 nejoblíbenějších filmů

1. Titanic

Titanic byl natočený v roce 1995. A na to, že je 22 let starý, tak klobouk dolů, protože je naprosto dokonalý. Má délku 194 minut a ty scény nemají chybu, vážně úžastná práce režiséra Jamese Camerona a vůbec se nedivím, že film dostal 11 oscarů, protože tenhle film si je opravdu zasloužil. Nejen réžie, zvuk, kostýmy, ale taky dojemný děj, u kterého pokud vydržíte do konce vás vážně dojme a herecké výkony zejména Leonarda Di Capria a Kate Winslet fenomenální, jejich filmy naprosto miluju, protože, kde hrají, tak ten film stojí vážně za to.






2. Hunger Games

Všechny tři díly jsem viděla nedávno v létě. A tenhle film nepotřebuje komentář. Byla jsem dotoč doslova zažraná a uvědomila jsem si, že chci být, tak silná jako Katniss Everdeen ( roly zvárnila Jennifer Lawrence), že má cenu bojovat, protože život někdy je vážně boj a člověk by měl bojovat za sebe, za ty, které miluje, za své ideály, ambice, sny, a názory. A jakmile se cítím na dně podívám se na tehle film, který mi dodá odvahu.





3. Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek je podle knižní předlohy Jane Austen. Jane Austen byla ohromná spisovatelka a její knihy se staly inspirací také pro film. A z těch filmů mám nejradši pýcha a předsudek, protože, ten splnil moje očekávání, vystihl ten příběh a já se prostě ocitla v Anglii v 19. Století. Hlavní postavu Jane hrála Keira Knightley, která podala fantastický herecký výkon a já ji jako herečku miluju




4. Než jsem tě poznala.

Film je také podle knižní předlohy a je z roku 2016 od režisérky They Sharrock. Většinou, když se točí film k nějaké knize, tak úplně zničí tu knižní předlohu, ale tenhle film je za mě velice povedený. Herci Emílii Clark a Sam Claflin velmi dobře zahráli a vystihli hlavní postavy celého příběhu. Já se přiznávám, já jsem na konci filmu plakala, velmi mě to dojalo, ale hlavní postavu jsem odsuzovala, ale jakmile jsem si přečetla knihu, změnila jsem názor. Námět filmu je nejen romantický, ale taky poukazuje na to, jak je to na vozíku nesmírně těžké.






5. Velký Gatsby.

Tenhle film je z roku 2013. V pondělí si jdu do knihovny, pro rezervovanou knížku Velký Gatsby. Film sleduje životy milionáře Jaye Gatsbyho a jeho souseda Nicka a Gatsbyho jsem si prostě zamilovala. Nejen proto,že ho hrál jak jina než Leonardo Di Caprio, ale proto, že na to, jak bohatý byl, vše dělal pro lásku jedné dívky. Ukazujeto na rozežranost lidí, protože, když Gatsby pořádal večírky, tak měl plno obdivovatelů, ale jak ukázal konec všichni ho měli rádi pouze pro peníze a pouze Nick ho měl rád jako člověka. Film by si zasloužil Oscara.







No a protože článek je omezený na 4000 znaků a já přesáhla limit, článek je proto rozdělený na dvě části.

#30 Jak vypadaly nejslavnější celebrity v mládí?

18. března 2017 v 15:59 | já |  Zajimavé osobnosti



Je sobota a venku vypadá, že bude pršet a je zataženo. Takže není na nic lepšího než si vzít polštářek, deku, termafor a sednout si ke krbu se šalkem kávy a tabulkou čokolády a psát článek. Brouzdala jsem po netu a dívala se na fotky z mládí slavných a mých oblíbených osobností. Známe je všichni, ale před mnoha lety by ji ne každý poznal. No a tady se můžete podívat, jak třeba vypadala vaše oblíbená stár v mládí nebo jako dítě.Usmívající se

#1 Leonardo di Caprio



#2 Julia Roberts


#3 Jennifer Aninston


#4 Angelina Jolie


#5 Madonna






#6 Johny Deep




#7 Keira Knightley






#8 Orlando Bloom


#9 Meryl Streep




#10 Brad Pitt


#11 Robert Pattinson


#12 Kristen Stewart


#13 Dakota Johnson


#14 Jamie Dornan



#15 Jennifer Lawrence


#16 Liam Hemsworth


#17 Ema Watson





#18 Kate Winslet


#19 Vin Diesel





#20 Paul Walker






#21 Renée Zellweger



#22 Amanda Seyfried


#23 Benedict Cumberbatch


#24 Miley Cyrus


#25 Taylor Swift


#26 Bradley Cooper



#28 Cameron Diaz


#29 Anne Hathway


#30 Ian Somerhalder



Koho máte nejradší a komu to podle vás nejvíc slušelo? Smějící se


Volba povolání

17. března 2017 v 21:09 | já |  My life
Ahojda čtenáři!!!Usmívající se

Drazí čtenáři, mám tu pro vás nový článek na téma povolání.Překvapený

Povoláni je vcelku diskutované téma a navíc se třaba zároveň dozvíte o mě něco nového. Pokud již nepracujete, tak vás teprve volba povolání čeká, jako mně. A povolání je celá řada. Každýho baví něco jiného a jdoumi jiné věci. Někdo si zvolí povolání, aby vydělal co nejvíc peněz a druhá kategorie, do niž spadám já, si chce vybrat povolání, jaké ho bude bavit a naplňovat ho. Já nedokážu říct pouze jedno povolání, čím bych chtěla být. Je několik možností a stále sama sebe objevuju a nacházím. A co vím jistě, že se chci dát uměleckou dráhou. Jestli vůbec netušíte, co by jste chtěli dělat, udělejte si seznam povolání, které by nemuseli být špatné a o kterých víte, že vám nevyhovují, ale pravdou je, žei když třeba několik let víte, čím chcete být, může se stejně stát, že nakonec budete něčím jiným. Někdy je skrátka dobré, to jen tak nechat na osudu.

Čím bych chtěla být:Líbající

1. Učitelka vysoké školy
2. Spisovatelka/ novinářka
3. Grafička/animátorka
4. Scénaristka
5. Historička
6. Herečka
7. Módní návrhářka
8. Průvodkyně
9. Právnička/ advokátka
10. Filmová kostymérka
11. Restaurátorka obrazů
12. Umělecký malíř

Mohla bych zvážit:Rozpačitý

1. Dětská doktorka
2. Psycholožka
3. Zdravotní sestra
4. Vychovatelka
5. Soudkyně
6. Sociální pracovnice
7. Fotografka
8. Památkařka
9. Cukrářka
10. Chemik
11. Chovatelka koní
12. Vizážista
13. Dramaturg


Čím rozhodně nechci být:Křičící


1. Architekt
2. Mechanik všeho druhu
3. Astronom
4. Účetník
5. Prodavač
6. Technik
7. Zedník/ celník
8. Policista/hasič
9. Kameník
10. Popelář
11. Pečovatel
12. Řidič
13. Skladník
14. Sekretářka/ekonomka
15. Elektrikář
16. Uklizeč



Tak třeba jsem vás něčím inspirovala. A už víte, čím chcete být vy?Mrkající

Den, kdy zmizelo slunce aneb, kdy zmizela láska

17. března 2017 v 18:46 | já |  Téma týdne

Ahojte!!!Usmívající se
Milí čtenářky/ čtenáři napsala jsem svoje první téma týdne a zamyslela jsem se nad tím, jaký by byl den, kdyby zmizelo slunce a jaký význam slunce vlastně má, tak snad se vám to bude aspoň trochu líbit.

Den, kdy zmizelo slunce

Když řeknu slunce, jako by tohle slovo bylo bez významné a každý bral jako samozřejmost to, že slunce svítí a nikdo by nad tím nepřemýšlel a nediskutovával dál. Ale slunce je život a bez slunce by svět ani my nemohli existovat. Slunce je hvězda, vzdálené od země 150 tisíc kilometrů, ale přesto pociťujeme jeho blízkost světla i tepla, ale slunce je nám ještě blíž, než si myslíme. Naše slunce jsou rodiče, rodina, příbuzní, přátelé a blízka osoba, kterou milujeme. Pokud jste ještě nepoznali lásku, tak věřte, že tento den jednou příjde. Bude to východ slunce a vybudete přesně vědět, že nežijete pouze pro sebe, ale pro lásku. Přijde chvíle, kdy někoho prostě milujete. Ne proto, že je dobrý nebo špatný nebo cokoli. Prostě ho milujete. Neznamená to, že spolu budete navěky. Neznamená to, že vám nikdy neublíží nebo že vy neublížíte jemu. Znamená to, že toho člověka milujete. Někdy navzdory tomu, kdo je, někdy kvůli tomu, kdo je. A vy víte, že vás také miluje. Někdy proto, kým jste, někdy navzdory tomu.



Právě láska nás posouvá dál. Je to naše opora, radost a vše co dělá svět lepším. Bez ní by jsme byli naprosto nic. Den bez slunce a bez těch, které milujeme, by byl černý, temný, osamocený, studený a naprosto prázdný, jako by nám puklo srdce na milión kousků a ztracení v temnotě, kde by každý náš den byl těsný. Dusili se a posledním výdechem zahlédli známý ten záblesk světla. Člověk nechce zemřít, aniž by prožil život po boku těch, co miluje. Slunce je láska. Važme si slunce, nepohrdejme, nebuďme sobecký a važme si našich blízkých. Nikdy totiž nevíme, kdy slunce zapadne a zmizí. Začínej každý den s úsměvem pro ty, které miluješ.

" A až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe." Naděje umírá poslední a dokud svítí slunce, nikdy není nic ztracené.


Přeji vám krásný výkend. Mrkající








Jak nejlépe na taháky

16. března 2017 v 21:45 | já |  student
Ahojda všichni!!! Usmívající se

Vítejte v mé nové rubrice student. Líbající


Možná z vás velká většina ještě studuje, tak jako já no a protože jsme školou povinní, v téhle rubrice se budete moc dočíst, vše co se týká studia a školy.
A jako první mám tu pro vás článek nejlepší typy na taháky. Myslím si, že každý jsme v životě, ale aspoň použili nějaký tahák, a jak na tákáky, to je celá řada typů.


1. Nejstarší metodou je tahák na papíře, ale kam sním? Můžeš si ho nechat v ruce nebo si ho dát do rukávu.

2. Tahák si dejte pod test.

3. Tahák do pouzdra.
Dejte si menší papírek do penálu, dělejte, že vám dopsalo pero a nenápadně pokukujte.


4. Tahák v mobilu, vždycky si, to co potřebujete ofoďte a dejte si mobil pod lavici, ale nesmíte často klopit oči, aby jste nebyli nápadní.

5. Tahák na etiketě od flašky.


6. Nahrát si tahák na mp přehrávač a poslouchat přes sluchátko, doporučuju pouze holká, co mají dlouhé, husté vlasy.

7. Tahák si napište lehce tužkou na lavici, a přesto si dejte sešit/ papír a vždy, když se učitel nedívá, papír posuňte.


8. Tahák si napište na kapesník. Pak stačí jen dobře zahrát, že smrkáte. Tohle se mě vyplatilo již několikrát.


9. Tahák si napište na dlaň, nejhorší je, že se písmo vždy rozmazává.


10. V dalším případě jsou také oblíbené taháky v průsvitné propisce. Stačí, když si na kousek papíru, který si nejdřív dobře přeměř, ať ti tam vleze, napíšeš svůj tahák a ten si potom vložíš do propisky. Je vhodné, aby psala a aby měla průsvitný obal, ale ne zas na tolik, aby šel ten tahák vidět až moc.



11. tahák napsaný křídou na tabuli, měl by být co nejnenápadnější. Pozor na učitele, kteří nechápou legraci. A pokud budete mít velké štěstí, třeba si toho učitel ani nevšimne, ale pravděpodobnost je malá.

12. Mít dobrého souseda, od kterého budete moc opisovat.

13. Tahák na obalu sešitu, nejlépe napsaný malým písmem nebo tužkou, ale na lavici vám musí dovolit nechat si věci.

14. Házení taháku. Na papír napište otázky, které chcete vědět, hoďte ho opatrně kamarádovi a čekejte, až vám ho zase spodem hodí k lavici. Doporučuju upustit propisku na zem a naklonit se pro ni a zároveň sebrat váš tahák. Nedoporučuju pro ty, co mají velký strach, že vás učitel přitom načapá.

15. Tahák na sukni. Na lem sukně si přišpendlete tahák.

16. Tahák v podprsence. Stačí si dát tahák do podprsenky a pouze koukat si do výstřihu.

17. Lavice ze spoda. Nalep si tahák lepenkou pod lavici, ale budeš se muset hodně naklánět, tenhle tahák mi přijde nejméně praktický, ale neříkám, že by nemohl fungovat.

18. Tahák na okně. Pokud sedíš u okna, nalep ho v místě, kde není vidět.

19. Tahák na pravítku.


20. Tahák na kalkulačce, kalkulačka má totiž skvělý povrch napsaní taháku, které nejsou z dálky odhalitelné. Tužkou na kalkulačku pak napište libovolné informace. Ty jdou při odlesku světla vidět.


21. Tahák na nehtech, stačí si k tomu vzít jen lihovku.


22. Tahák na židli mezi nohama. Tohle jsem nikdy nezkoušela, ale myslím si, že to nemusí být špatný nápad.


23. Tahák v hodinkách. Jestli máte tyhle hodinky, tak není co řešit.



24. Tahák na botě. No pokuď jste akrobati, tak proč ne?


25. No a nejspolehlivější tahák ze všech je vaše hlava a vaše znalosti. Já osobně taháky nepoužívám, to záleží na člověku, já jsem celkem poctivá a myslím si, že je lepší dostat i tu špatnou známku za cenu, že to budu aspoň trochu umět.

A co vy a váš názor na taháky? Obešli by jste se bez nich a jaké jsou ty vaše nejlepší finty? Smějící se






Reportáž s mojí babičkou

16. března 2017 v 20:12 | já |  My writing
Ahojte!!!!Usmívající se

Milí čtenáři/ čtenářky ve škole jsme dostali za úkol udělat reportáž se svoji babičkou, kterou jsem dopsala před chvílí a řekla jsem si, že vám jí jsem dám, protože je zajimavé to, jak se svět během let změnil a taky jaké jsou životní zkušenosti mojí babičky.

Máte v životě člověka, kterého máte velice rádi a je pro vás naprosto vším? Pro mě je to moje babička.
Moje Babička se jmenuje Jarmila a je jí přes 60 roků.

Kdy jsi se, babi narodila?
Narodila jsem se třicátého června v Kroměříži.

Co by si mi řekla o svých rodičích, jakou máš na ně vzpomínku?
Přesto, že jsem se narodila ve městě, celé dětství jsem prožila na malé vesnici nedaleko Kroměříže, kde jsem bydlela se svými rodiči a sourozenci a taky rodiči mé maminky. Takže jsme byli docela veliká rodina, která musela fungovat, tak, že jsme si všichni vzájemně pomáhat a v zájmu celé rodiny být zapojeni do práce pro rodinu. Každý měl svoje úkoly a rodiče byli po této stránce velice přísní a důslední. Zvláště můj otec. Přesto, že byli přísní, tak byli milující rodiče, kteří pro nás se snažili vytvořit, co nejlepší prostředí a splnit nám naše přání a včetně studií na školách. Já a mí dva bratři jsme studovali na vysokých školách. Přesto, že letos uplyne 30 let od smrti rodičů, tak na ně s láskou vzpomínám.

Jak si myslíš, že se změnil postoj dnešní generace ke svým rodičům?
Naše generace musela respektovat autoritu rodičů, bez nějakých výhrad a protestů. Co řekli rodiče, to se muselo udělat a vždycky se ukázalo, že jejich požadavky jsou založeny na pravdivém základu. Skrátka co nařídili, vždy bylo správné. A dnešní generace si myslí, že jejich názory, postoje, činy jsou to nejlepší, přesto, že nemají žádné zkušenosti a nedokážou přijímout ty zkušenosti od svých rodičů.

Kam si chodila na střední školu?
Prostředí na vesnici, kde jsem vyrůstala, mělo zásadní vliv na můj postoj k přírodě a tím i k výběru mého povolání, protože mám ráda přírodu, zvířata, rostliny, tak můj výběr byl jednoznačně pro tehdejší Střední zemědělskou technickou školu ve Starém Městě u Uherského Hradiště a studium mě velmi bavilo, měla jsem výborné studijní výsledky, avšak některé odborné předměty (mechanizace, chemie atd..) byly zvláště pro dívky velmi náročné.

Jaký zážitky jsi měla v maturičním ročníku a během maturitních zkoušek?
Na období na střední škole vzpomínám velice ráda zvlášť na několik komických příhod během maturity. Maturitní zkoušku jsem úspěšně složila a na doporučení profesorů a rodičů jsem pokračovala na studiu na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Brně, kde každá zkouška byla malou maturitou.

Co si myslíš, že se ve školském režimu změnilo a co se ti například nelíbí?
Zásadně se mi nelíbí chování žáků ve třídách vůči učitelům, kdy projevy žáku vůči kantorů jsou free style, že si dovolují věci, co si za naší doby školní docházky nemohli žáci vůči učitelům vůbec dovolit. Taky nesoustředěnost žáků. My jsme ve třídě museli mít ticho, kdo vyrušoval, byl okamžitě potrestaný. V případě nějakých problému, o kterých byli informováni rodiče, existovala jedna zásada, že učitel má vždy pravdu, nikoli žák a teď je to prostě naopak. Rodiče jsou vždy na straně svého dítě a vystupují opozičně proti učiteli. A taky neexistovalo to, že žáci do 15 let nesměli být namalovaní, mít nalakované nehty a kluci výhradně nesměli mít dlouhé vlasy.


Co jsi dělala po vysoké škole?
Vysokou školu jsem ukončila v roce 1977 a pro volbu mého budoucího zaměstnání mělo vliv to, že jsem se v pátém ročníku seznámila se svým manželem, který vystudoval zootechnickou fakultu a po vysoké škole jsme hledali svoje zaměstnání a bydlení. Oba jsme začali pracovat v zemědělském družstvu Bystřice pod Hostýnem jako faremní zootechnici. Vzpomínám na to, jako těžké období. Zkušenost mám z toho takovou, že toto zaměstnání je velice náročné na čas a zvlášť pro ženy je to náročné, když mají děti. A v roce 1989 vypsal výzkumný ústav obilnářství konkurz na místo vedoucího provozu včetně možnosti získání podnikového bytu a můj manžel ten konkurz vyhrál a i já jsem, tak dostala zaměstnání a přestěhovali jsme se do Kroměříže do bytu 3+1 a začala jsem tam pracovat na oboru genetických zdrojů obilovin, kde jsem se během toho období vypracovala na vedoucí toho oddělení a prakticky jsem tam pracovala až do doby odchodu do důchodu. Protože jsem dříve vykonávala jinou profesi, tak jsem si musela udělat postgraduální studium v oboru speciální produkce rostlinná v letech 1992 až 1997 a získala jsem vědecký titul doktorka.


Jaký byl tvůj vztah s tvým manželem?
Náš vztah byl velice dobrý. Děda měl velkého koníčka, který se mu promítl i do jeho povolání a pracoval jako odborný učitel chovu koní na odborném učilišti Lindovka. Měli jsme spolu dvě dcery i přesto, že jsme měli náročné povolání, tak jsme se snažili pro naše dcery vytvořit ideální prostředí, přesně, tak jak to dělali moji rodiče.

A jaký je tvůj pohled na život, když se ohlédneš zpátky?
Velice těžký a náročný, protože jsem měla nejen náročnou práci, ale taky mi brzo umřeli rodiče, takže jsme spolu s manželem byli odkázáni sami na sebe a potom vlastně po jeho náhlé smrti jsem si musela poradit v různých životních situacích a moje životní krédo je: " Spoléhám na sebe i v současné době. Moc bych si přála spokojenost mých dětí a vnoučat a taky, aby se mi splnily moje sny, které v současnosti realizuji ve svém malém domku a zvláště na zahradě, kterou si přetvářím podle svých možností a svých představ."


Svoji babičku mám velice ráda a je to můj veliký vzor. Važte si i vy svých blízkých, protože nikdy nevíte, kdy o ně můžete přijít.

Přeji vám krásný večer.Usmívající seMrkající

10 top rock/metal kapel

15. března 2017 v 19:11 | já |  Music


Ahojte fanoušci rocku a metalu, Usmívající seÚžasný

tenhle článek bude něco pro vás, nazvala jsem ho 10 top rockových/ metalových skupin, které já mám nejradši.
Já miluju rock a metal, možná je to na holku tvrdé, ale já nejsem typ holky, co by poslouchala "zamilované" písničky nebo jak, to jinak nazvat. Já mám ráda pořádnou, tvrdou, živou hudbu. Ale každý máme jiný vkus a posloucháme něco jiného.
Tenhle článek jsme psala již původně v pondělí, ale taky se vám nějkdy stane, že sevám sekne počítaš a vše se vám naprosto zruší? A já jako totální k.... si nenastavila automatické ukládání, takže te´d to piši po druhé. No jsem vážně inteligent. Taksnad, to bude stát za to, článek je trochu delší.Nerozhodný

10. místo

XANRDIA



Možná jí neznáte, já jsem její písničky objevila, také až nedávno, ale, když jsem to na yotube našla, musela jsem si to pouštět pořád dokola, protože je to prostě pecka.
Xandria je německá metalová kapela. Byla založena Marcem Heubaumem v roce 1994.
Marco Heubaum - zpěv, kytara, klávesy
Gerit Lamm - bicí
Philip Restemeier - kytara
Dianne van Giersbergen - zpěv
Steven Wussow - baskytara

Top singly:

9. místo

Amaranthe



Skupinu Amaranthe jsem objevila díky nejlepšímu kamarádovi, který poslouchá naprosto boží hudbu.
Amaranthe je dánsko-švédská skupina, kombinující metal s moderními prvky popové hudby, založená v roce 2008.

Top singly:



8. místo

Evanescence



Evanescence jsem poprví slyšela, když nám jí pouštěla angličtinářka v hodině.
Evanescence je americká hudební skupina hrající spojení gothic rocku, alternative rocku a alternative metalu. Název skupiny může být přeložen jako "pomíjivost", "nestálost", "zmizet jako pára". Zakladatelka skupiny o své kapele řekla, že hrají především epicky dramatickou, temnou rockovou hudbu. Po textové stránce Evanescence zahrnuje témata od lásky přes zoufalství až po temnou beznaděj. Díky milionům prodaných desek také získali dvě sošky Grammy.

Top singly:


7. místo

AC/DC



Kdo nezná cestu do pekel, jako by nežil!!!

AC/DC je australská hard rocková hudební skupina
Současní členové
Axl Rose
Angus Young
Stevie Young
Chris Slade


Miluju AC/DC!!!

6. místo

Slipknot


Kdo by je chtěl vidět o půlnoci? Smějící se Já ne.


Na téhle skupině mám nejradši, to jak jejich hudba a klipy jsou dosti na psychiku.
Slipknot je devítičlenná americká hudební skupina. Je známá především bizarními kostýmy a maskami jejich členů a drsným osobitým stylem.
Alternative metal, nu metal, heavy metal.

A uplná bomba od nich:

a zlatá pětka!!!

Krásné 5. místoNevinný

Skillet


Skupinu Skillet mi taky doporučil kamarád Usmívající se
Skillet je křesťanská rocková kapela, která vznikla roku 1996 v Tennessee (USA). Hrají různé žánry - nejen rock, alternativní rock, jejich muzika sklouzává k industrial rocku a nu metalu.

Top singly:




Bramborové 4. místo Úžasný

Lordi


Koho, ten obrázek vyděsil? Přiznejte se!!Smějící se

Lordi je hard rocková a heavy metalová skupina z finského Rovaniemi. Skupina vznikla roku 1992, od roku 2000 čítá pět členů, kteří se ale už pětkrát změnili. Jsou vítězové Eurovision Song Contest v roce 2006. Jsou známi zejména svými kostýmy inspirované hororovými postavami a lyrickými motivy.


Top singly:


3. místo Usmívající se

Nightwish



Tuhle skupinu prostě žeru a poslouchám ji denně!!!
Nightwish je finská metalová kapela.
Žánry:
Symphonic metal
Heavy metal
Speed metal

Top singly:



A stříbrné 2. místoLíbající

Rammstein



Rammstein je německá hudební skupina, která vznikla v lednu 1994.
Rammstein bývají zařazováni do hudebních stylů Neue Deutsche Härte, industrial metal s prvky elektronické hudby.

Top singly:




A úplné zlato patří pro skupinu: Překvapený


Linkin Park jsou prostě nej!!! Máte, taky někdy pocit, že některé písničky jsou přímo o vás? Já se právě necházím v písničkách od Linkin park.
Linkin Park je americká rocková kapela (dříve metalová) založená v roce 1996, původem z Kalifornie. Skupina se proslavila svým debutovým albem Hybrid Theory, které prodalo po celém světě více než 29 milionu kusů.

A top singly:






Jakou skupinu máte nejradši vy?Mrkající
Pokud chcete článek na další kapely, tak napište do komentářu, že by o to byl zájem.
Přeji krásný úterní večer.Usmívající se








Našla jsem deníček z dětství

14. března 2017 v 15:50 | já |  My life
Ahojte!!!

Včera jsem našla svůj deník z dětských let, co jsem si psala v období, když mi bylo 8-10 let. A dneska jsem ho spolu s kamarádkou otevřela a v životě jsem se, tak hlasitě nenasmála!!! Kolik chyb, moje výrazy a v podstatě už z pohledu starší, kraviny, co jsem si psala, ale přece jenom dětství je nejkrásnější období života a já jsem si řekla, že vám pár stránek deníčku ukážu. Ne proto, abych na sebe ukázala, jaké jsem měla praštěné dětsví, ale třeba se i zasmějete a dozvíte se o mně něco nového.
Ukázky budou psané normálně na počítači, protože, kdybych to ofotila nemuselo by to jít vůbec přečíst.

#1
Úvod a něco osobě

Milý deníčku já jse jmenuji Anička Mičolová. Jemi 9 roků. A teť po prázdninách půjdu do 4 třídy. Mám 3 bratry. Moje nej oblíbené zvíře je kůň. Osobě si myslím, že je lepší 8 kamarádů než aby mě pomlouvali. Moje zálibi jsou, jízda na koni, luštění křižovek, psaní příběhů, poslouchat hudbu, nákupi a hlavně comě baví nejvíc je kreslení, zapomněla jsem šít, vařid a spousta věcí. Říkala jsem že nejvíc kreslit. zapomněla jsem horolectví. kreslím ráda už odmalička. Chodím do výtvarného kroužku ale spousta věcí jsem se naučila kreslid sama. Moje nejlebší jídlo je rizoto, kuřecí maso a kroužky. bydlím v Kroměříži ulice ptákoá 8300. Chodím do školi vkroměříži. A milí deníčku buduti říkat svoje příběhy, zážitky, vzpomínky, dobrodužství a tajemství.

Můj komentář k tomu: Smějící seSmějící se Kdybych měla znalosti pravopisu, tak jak ukazuje dneíček, tak teˇbych neměla jedničku z češtiny, ale propadala bych!!!

#2
Moje narozeniny

Můj deníčku dnes mám narozeniny a kulaté je mi 10 roků. Na narozeniny jsem byla na táboře. Když, jsem se probudila a ve staně byli všude kolem mně balónky, dárky, třpydky, prskavky a na stole dord. Cotva jsem vyšla ze stanu vedoucí a děti spívali a pak mi přáli po přání já jsem jim dala lesní maliny. a vedoucí mi udělali kozu. Já jsem jim rozdala dord. Za dvě hodiny přijeli rodiče, Byla jsem štěstí bezsebe. Večér jsem si z bratrem rozbalovala dárky. Dostala jsem 4 plyšáky, knížku Alenku v říši divů, pero, kružítko, pucle, bonbńy, grylovačku a to je všechp. Všem jsem stokrát poděkovala a byla jsem velmi šťastná a veselá a musím říct že to byly nejlebší narozeniny mím životě.

Můj komentář: Na ty narozeniny si vzpomínám a byli vážně skvělý!!! Usmívající se Měli jste jako děti rádi plyšáky a dárky?

#3
Velká pardubická

Milý deníčku dnes byla 21 Velká Pardubická. Jak víš mám ráda koně. Muusím říct že to byl boj. Zatím vede Sikstýn druhý Aman Grys třetí tůmen. To je neuvěřitelné tůmen přebíhá Aman Grys a teť Sikstýn. To není možné tůmen s Josefem Váňou vyhrávají velkou Pardubickou. Právě vyhráli křištáloví pohár a jeden milión sto tisíc.

Můj komentář: Smějící se Jako malá jsem koně přímo milovala, dokonce jsem i na koních jezdila a byla jsem velký fanda Josefa Váňi.



#4
Sportovní slavnost vlese

Velklý den sportovní nadešel. Všichni kteří přišli, měli dobrou náladu. Myš Felix a myška Kesi běhali v myší štafetě, neposedná veverka Petřík vyhráůa soutěž ve stoku do dálky z větve na větev. Zajíček Hopsál byl nejlepší ve hře do soutěže v kotrmelcích. Mraveneček Ferda se vrátil ze světa. Zúčastnil se soutěže stavení mraveniště. Ježek Moric se kutálel se svahu z dalšími Ježky. Krtčí rodina soutěžila v hrabání z ostatními krtky. A vtůni kvákala skokaní rodinka s jiními žabkami. Cvrdčci a cikády vyhrávali slavnostní famfáry. Ale všichni se těšili že Ben Mrkvička nejrychlejší arabský zajíc tu byl samozdřejmně pěšky a chobotek a lev přiletěli letadlem. Neposedný Kačer Tomi se postaral o zábavu. Kočka Puci sledovala celou slavnost z větve. Tuto sportovní slavnost vymyslela chytrá divka Anička a zatím na viděnou.

Můj komentář: Co to má být? Smějící se No každý jsme měli svoje začátky.

Psali jste si i vy deníček v dětských letech? Pokud ano, skuste ho doma najít, určitě to bude stát zato. Aspoň zavzpomínáte na svá dětská léta. Usmívající se

A chtěla bych poděkovat všem těm, co si moje články čtete, vážně si toho vážím.

Přeji vám krásný, pohodový zbytek dneMrkající



Nejlepší citáty o hudbě

13. března 2017 v 13:46 | já |  Music
Ahojda všichni!!!Usmívající se

Máme tu novou rubriku a tou je:


V téhle rubrice se dočtete o kapelách, zpěvácích, které poslouchám, nově objevy, koncerty, o festivalech a další…


Hudba je součástí našeho světa a našich životů. Já si bez hudby nedokážu představit život a vy snad ano? Život bez hudby je jako Život v prázdnu…
Hudba pro každého znamená něco jiného. Já se vždy u poslechu hudby uvolním a hudba my vždy zlepší náladu.


Našla jsem pro vás ty nejzajímavější citáty o hudbě.Usmívající seÚžasný

"Hudba uvolňuje ducha a okřídluje myšlenky."- Friedrich Nietzsche

"Hudba- je jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje je"- Romain Rolland

"Hudba je jako těsnopis emocí, emoce, které se nedají popsat tak lehko, jsou přímo vykládané člověku právě v hudbě a v tom je jejich význam a síla."

"Hudba je lékem na trápení duše"

"Hudba je nejdokonalejší typ umění, protože nikdy neprozradí svoje tajemství"

"Hudba je nejlepší droga na světě. Můžeš být na ni závislý/ závislá, ale nikdy ti neublíží.

"Kdo chce pochopit hudbu, nepotřebuje ani tak sluch, jako srdce."
- Jiří Mahen

"Hudba je to pro co dýchám, co miluju dělat. Udržuje mě to naživu. - Music is what I breathe, what I love to do. It keeps me alive."
- Miley Cyrus

"Nechci dělat hudbu pro lidi proto, aby mě uctívali. Chci, aby oni uctívali sami sebe."- Lady Gaga
"Hudba je způsob překonání samoty člověka. Je silou, která mu pomůže nalézt přátelství k sobě samému. Možná otevře mosty k pochopení druhých, možná ke společnosti nebo lidstvu, někdy i dále k přírodě."
- Jiří Pilka

"Hudba je symbolem toužení, řečí touhy, řečí našich snů a přání."
- Jiří Pilka

"Narodil jsem se a hudba byla mou součástí. Stejně jako žebra, játra, ledviny, srdce. Jako krev."
- Ray Charles

"Hudba je jiný způsob myšlení. Potřebujeme občas přepnout, myslet jinak, nebo se zasekneme. "
- Marvin Minsky


"Hudba je jazyk. Člověk chce v tomto jazyku vyjádřit myšlenky, hudební myšlenky."

,,Jen otevřu pusu, cítím, že je ve mě spousta hudby, která chce ven"- Michael Jackson








Líbil se vám nějaký?Usmívající sePřekvapenýLíbajícíSmějící se